CHKO Český Kras
Od jihozápadu vstupuje až do hlavního města příroda hýřící mnohotvárností v divokosti romantických skalnatých údolí, v barevném bohatství rozkvetlých strání i v zeleni rozlehlých dubohabrových hájů. Převážnou část území, nazývaného ČESKÝ KRAS, tvoří zvrásněné vápence siluru a devonu v pestrém vývoji, jaký nemá obdobu v jiných částech ČR. Geologickou rozmanitost ještě zvyšuje souvrství břidlic a diabasových vyvřelin. Přes malou nadmořskou výšku nedosahující 500 m se zde vytvořil pestře členěný reliéf erozní činnosti Berounky a jejích přítoků, jejichž údolí mají často kaňonovitý ráz.
Údolí Berounky a lom Alcazar
Všestranně cenné území tvoří skalní kulisy kaňonu
Berounky mezi Karlštejnem a
Berounem. Jsou zde krasové jevy, paleontologická a archeologická naleziště.
Svahy skal porůstá vegetace s alpinskými druhy rostlin. Tyto skály na levém
břehu jsou součástí NPR Karlštejn. Na pravém břehu jsou taktéž pěkné skalní
útesy zejména v okolí bývalého Tomáškova lomu. Nad vsí Srbsko se v úbočí kopce
Chlum nachází pěkný lom ve kterém jsou nepřístupné krasové jeskyně.
NPP Kotýz
Důležitá geologická, paleontologická a archeologická lokalita s charakteristickými
krasovými jevy jako je například Axamitova brána a Jelínkův most. Stepi na
vrcholu Kotýzu hostí významné druhy rostlin a živočichů, zejména hmyzu.
NPP Zlatý kůň
Významnou dominantou jsou zde krasové jevy. Chráněný je komplex Koněpruských
jeskyní a několik dalších skalních dutin s bohatým paleontologickým a archeologickým
materiálem. Na vrcholu významná stepní společenstva. Součástí NPP je i několik
opuštěných vápencových lomů. V Houbově lomu byl odkryt vchod do Koněpruských
jeskyní.
PR Kobyla
Přírodní rezervace Kobyla byla vyhlášena v roce 1999 na území bývalé PP Lom na Kobyle a jeho blízkém okolí.
V lomu vystupují silně lavicovité až masivní bělavé vápence spodního devonu, přes které jsou pod mírným úklonem přesunuty vrstvy přídolské a vápence lochkovské (starší prvohory), tzv. linie očkovského přesmyku.
PR Kulivá hora
PR
Kulivá hora se nachází
na rozloze 37,74 ha u obce Třebotov v
blízkosti osady Kala v okrese
Praha-západ asi 3 km západně od města Černošice. PR zahrnuje lesem porostlý
prudký skalnatý svah levého břehu potoka Švarcavy orientovaný k jihu, proříznutý
dvěma postranními přítoky.
Geologický poklad území je v celém svém rozsahu tvořen
vápenci spodního devonu. Jejich vrstvy leží v generelním směru sv.-jz. a uklánějí
se k sz. V jižní části leží nejmladší lochkovské souvrství s šedými vrstevnatými
vápenci. Nad nimi spočívají již pevnější deskovité vápence dvoreckoprokopské,
které tvoří na svazích údolí kamenitou suť. Severní část území tvoří rozpadavé
uzlovité vápence zlíchovského souvrství s obsahem černých rohovců.
Svah údolí Švarcavy je v centrální části proříznut mladou roklí, která vznikla
zpětnou erozí . Při údolní
nivě je jímáno několik pramenů.
PR
Staňkovka
PR Staňkovka zahrnuje
území mezi silnicí Radotín - Třebotov a železniční tratí Praha - Beroun.
CHÚ je součástí CHKO Český kras. Předmětem ochrany je prudký jižní svah s
porosty listnatých dřevin na kyselém podkladu s výskytem ohrožených druhů rostlin
a živočichů.
NPP Černá rokle
Národní
přírodní památka Černá rokle leží na levé straně Šachetského
potoka mezi Kosoří a Radotínem a je součástí CHKO
Český kras . Výměra: 13,26 ha. Předmětem ochrany je paleontologicky významná
památka, vyskytuje se zde uznaný mezinárodní standardní hraniční stratotyp mezi
silurem a devonem.
PR Klapice
Přírodní
rezervace Klapice na výměře 126,17 ha zahrnuje strmý ostroh
na pravém břehu Černé rokle proti Kosoři .
Je součástí CHKO
Český kras .
Předmětem ochrany je výrazný vápencový hřbet s typickou šípákovou
doubravou a s ploškami skalní stepi, jeden z nejúplněji vyvinutých ekosystémů
tohoto typu v pražském prostoru.
PP Ortocerový lůmek
Přírodní památka Ortocerový lůmek rozkládající se na výměře 0,5 ha zahrnuje opuštěný
vápencový lůmek na okraji Radotínského údolí 250 m severovýchodně od Radotínské
cementárny, severně od křižovatky silnic Lochkov - Radotín při
odbočce na Zadní
Kopaninu.
Předmětem ochrany je základní opěrný geologický profil k mezinárodnímu
stratotypu hranice ludlow-přídol v ČR. Naleziště zkamenělin, zejména hlavonožců
(orthocerů).
NPP Lochkovský
profil
Národní
přírodní památka Lochkovský profil zahrnuje území o rozloze
39,14 ha ležící jihozápadně od obce Lochkov na
levém svahu Radotínského údolí mezi údolím Sliveneckých lomů a
údolím Lochkovského potoka, do nichž rovněž zasahuje.
Předmětem ochrany
je soubor mezinárodně významných geologických profilů a paleontologických
nalezišť, na částech svahů zachována význačná společenstva skalní stepi.
Významný krajinný prvek.
Jsou zde tři mladými lesní18.09.2006 15:39lochy:
a) tzv. Homolka (přímo u cementárny, dlouhodobě zatěžovaná i spadem cementového prachu); přirozené bezlesé homolovité návrší na jižním úbočí porušené při rozšiřování silnice, narušené společenstvo skalní stepi;
b) střední část , na severozápad od předchozího, skalnatý hřbet v horní části svahů, skalní step se společenstvem česneku chlumního a rozchodníku bílého ;
c) bezlesé návrší (se stožárem) na jihovýchod od velkého vápencového lomu, se svahy s jižní a jihovýchodní expozicí, převážně skalní step s kostřavovými a pěchavovými společenstvy. Z významných druhů rostlin např. dřín, bělozářka liliovitá a bělozářka větvitá , koniklec luční český , kavyl Ivanův , sasanka lesní , oman srstnatý , pcháč panonský , hvězdnice chlumní , vlnice chlupatá.
PR Radotínské údolí
Přírodní
rezervace Radotínské údolí se rozkládá na výměře 104,07 ha po
obou březích střední části toku Radotínského potoka, asi 3 km sz. od obce
Radotín.
Přírodní rezervace je součástí CHKO
Český kras.
Předmětem ochrany je přírodovědecky mimořádně hodnotná část Českého
krasu , která je klasickým územím české fytocenologie.
Prudké svahy nad údolím Radotínského potoka s teplomilnými travinnými společenstvy
na vápencích s velmi bohatou květenou a faunou zejména drobných bezobratlých
živočichů. Vedle teplomilných společenstev jsou na severních a severovýchodních
svazích zachovaná společenstva suťových lesů s celou škálou přechodů.
Přírodní památka Černolické skály se nachází na rozloze 2 ha v těsné blízkosti obce Černolice v okrese Praha.západ. Přírodní památku tvoří skalní hřeben z ordovických křemenů dlouhý asi 300 m a rozčleněný na několik skal.
Svatý Jan pod Skalou
Obec Svatý Jan pod Skalou nacházející se necelých 20 km jihozápadně od Prahy s mohutnou skalní stěnou a raně barokním klášterem je jedním z nejkrásnějších koutů Českého krasu. V místě klášterního kostela vytéká krasový pramen Ivanka, který zde usadil mohutné ložisko sladkovodních vápenců - pěnovců. V nich je vytvořena jeskyně. Dvě krasové jeskyně jsou též ve vrcholové části skály. V těchto místech žil prý v 9. století legendární poustevník Ivan.
Nejkrásnější ve Svatém Janu je impozantní svatojánská skalní stěna, která se vypíná do výšky 210 m nad okolní terén a dominuje tak celému okolí.
Třesina a nad Hostimí
Při severním okraji Hostimi vystupuje nápadně morfologicky patrná skalní kulisa, tvořená k jihovýchodu ukloněnými vrstvami chotečských vápenců spadajícími od vrcholu Třesiny až do údolí Kačáku. Výchozy jsou většinou zarostlé lesem. Dále k severu jsou skalní stěny směrem ke Svatému Janu pod Skalou tvořeny stále staršími devonskými vrstvami, které vystupují v mohutných skalních výchozech před Svatým Janem pod Skalou.
Národní přírodní památka Barrandovské skály zahrnuje zemí levého svahu údolí Vltavy mezi Malou Chuchlí a Barrandovským mostem u ústí Hlubočepského údolí na výměře 11,5712 ha. Nachází se zde jeden z nejúplnějších palezoických profilů na světě od svrchního ordoviku po nejvyšší část spodního devonu (mezinárodní stratotyp stupně zlíchov, stratotyp spodní hranice stupně zlíchov (devon) související se světoznámou lokalitou korálového obzoru v lomu U kapličky, významný geologický útvar Barrandova skála - unikátní ukázka zvrásnění prvohorních vápenců) a naleziště zkamenělin. Velmi významná jsou paleontologická naleziště především ve spodním siluru a svrchní části kopaninského souvrství svrchního siluru.
Přírodní rezervace Divoká Šárka se nachází na skalnatých úbočích Šáreckého potoka mezi soutěskou Džbán a Čertovým mlýnem a na stepích nad ním zejména na pravém břehu.
Přírodní rezervace byla vyhlášena na ochranu významného geomorfologického celku zahrnujícího hluboké údolí proříznuté Šáreckým potokem v tvrdých buližníkových skalách včetně zbytků teplomilné skalní vegetace na slunných jižních svazích a chladnomilné vegetace na zastíněných severních svazích.
Na území PR se nacházejí dvě soutěsky vytvořené Šáreckým potokem v buližníkových útvarech. Jsou zde vytvořeny charakteristické skalní útvary, například skála Dívčí skok, Nebušická skála a Šestákova skála.
Území PR bylo osídleno již od paleolitu. Nad soutěskou Džbán bylo archeologicky dokázáno prehistorické osídlení a nalézá se zde rozsáhlé slovanské hradiště se zachovalými valy.
Přírodní rezervace Prokopské údolí zahrnuje údolí na jihozápadě Prahy , v Praze 5 . PR zaujímá území na rozloze 101,5 ha mezi Jinonicemi a Zlíchovem na obou stranách Prokopského údolí včetně Dívčích Hradů.
Prokopské údolí vede zhruba od Nových Butovic , kolem Velké Ohrady a Barrandova až do Hlubočep . Protéká tudy Dalejský potok , do kterého se vlévá potok Prokopský (ten dal celému údolí svoje jméno, ačkoliv je mnohem kratší). Údolí je vyhlášeno za přírodní rezervaci, navazují na něj ale také další rezervace jako např. Přírodní památka Opatřilka - Červený lom nebo Dalejský profil. Prokopské údolí je jediný větší kus přírody, který se nachází nedaleko všech okolních sídlišť. Vede tudy také cyklotrasa z Řep do Hlubočep .
Na území PR se nalézá slovanské hradiště u Butovic.
Hemrovy skály jsou součástí západní části přírodní rezervace Prokopské údolí . Nacházejí se na území hlavního města Prahy v městské části Praha 5 a v katastrálním území Jinonice , zhruba mezi Novou vsí a Butovicemi. Skalnatý hřebínek Hemrových skal je patrný již při pohledu z údolí a jeho východním okrajem prochází zelená turistická značka vedoucí z Butovic do Nové Vsi. Hodně členitý hřeben je dlouhý asi 100 m.
Geologie - hřeben Hemrových skal byl vytvořen sopečnou činností asi před 430 miliony let (prvohory - silur), výtokem diabazové lávy na mořské dno. Přestože hřeben Hemrových skal připomíná okraj kráteru , tak tyto povrchové tvary nemají již nic společného se sopečnou činností, ale vznikly působením vodní eroze v nestejně odolných vrstvách sopečných hornin.
Amerika je název pro soustavu jámových vápencových lomů, které jsou propojené podzemními štolami. Mezi nejznámější patří Velká Amerika, Malá Amerika a Mexiko a několik většich i menších lomů, které se nachází v lesích. Nachází se u obce Mořina v Českém krasu , poblíž hradu Karlštejn. Názvy jednotlivých lomů jsou druhotné a vzešly ze značné části z trampského prostředí.
Bližší informace o jednotlivých galeriích
| úvodní stránka | lokality krajin | Český kras - další | lokality skály | lokality vody | mapa webu |
|---|---|---|---|---|---|
| lokality mlhy | stromy | Slovensko | Německo | památky | aktuality |
© Ing. Zdeněk Pražák, Krásy přírody
Aktualizace: 18.09.2006 15:39